Od roku 1717 do 1830
Mapa činnosti zemských portášů


Hlavní cíl mapy spočívá v identifikaci územního zastoupení mužstva bezpečnostního sboru zemských portášů činného na Moravě v letech 1638–1830. Analýza dostupných historických pramenů umožňuje kartograficky zpracovat údaje o lokalizaci desátnictev sboru (v průběhu historie docházelo k jejich operativním změnám jako reakce na aktuální bezpečnostní situaci) a o místech původu členů. Tato prostorově zobrazovaná data jsou zároveň konfrontována s územním rozsahem etnografického regionu Valašsko tak, jak jej ve svých pracích vytyčil PhDr. Jaroslav Štika, CSc.

Prolnutí obou informačních vrstev by mělo přispět k prohloubení znalostí o činnosti portášů a geografickém dosahu působnosti sboru na území historické země Moravy. Vzhledem k tomu, že fenomén vykazuje četné přesahy do sféry tradiční kultury a zároveň je s ním aktivně pracováno na bázi lokální a regionální identity, je mapové dílo mimo jiné cíleno i na rozšíření znalostních obzorů uživatelů a případnou korekci dosavadních stereotypních pohledů na sbor zemských portášů jako fenomén „ryze valašský“.





 
Zemští portáši a zbojníci – dva protikladné fenomény moravských dějin 17. a 18. století

Daniel Drápala, Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Publikováno pod názvem: 
Portasze krajowi i zbójnicy – dwa przeciwstawne zjawiska w historii Moraw XVII i XVIII wieku. In: Jánošík a fenomén zbojníctva na slovensko-poľsko-českom pomedzí. Janosik a fenomen zbójnictwa  slowacko-polskiego i czeskiego pogranicza, Terchová 2007, s. 238 – 247.

Na samém sklonku 19. století – v roce 1899 – vznikaly v nově se rodícím horském středisku Beskyd na Pustevnách turistické útulny, jejichž podobu navrhl architekt Dušan Samo Jurkovič. Na výzdobě interiéru jedné z nich – jídelny Libušín – se tehdy podílel známý český malíř Mikoláš Aleš. Spolu s několika dalšími kresbami vytvořil pro tento objekt také čtyři akvarely – trojici legendárních zbojníků: slovenského Jánošíka a moravskoslezského Ondráše s Jurášem. Jakýmsi protipólem, zároveň však rovnocenným doplňkem tohoto zbojnického prvku, se stalo zobrazení portáše Stavinohy.


Celý článek...
 
Pod jménem Valachů a portášů – terminologická rozprava

Daniel Drápala, Ústav evropské etnologie FF MU, Brno


Publikováno: Národopisná revue XVII, č. 3, Strážnice 2007, s. 170 – 177.


Na sklonku 19. století se v některých dílech regionálních literátů, historiků a vlastivědných pracovníků severovýchodní Moravy začalo objevovat národním patosem podbarvené synonymum pro označení tehdy již zaniklého sboru zemských portášů valašské národní vojsko (Kramoliš, 1894 a 1920).1  Termín měl cíleně evokovat spjatost příslušníků tohoto bezpečnostního oddílu s Moravou, potažmo Valašskem, jehož obyvatele a majetky měli za úkol střežit a ochraňovat.


Celý článek...
 
Z pamětní knihy obce Horní Bečva

Portáši


Císař Ferdinant III. kázal r. 1638 zemskému hejtmanovi panu hraběti Salmovi, aby vyzdvihl na obranu země sto věrných Valachů. Hlásilo se několik set našich synů, kteří chtěli za naši zem krev prolévati. Občané se domluvili, že půjdou s prosbou milostivému panu hraběti Frant. Ludvíkovi, by jejich žádost za zřízení portášů podporoval.

Celý článek...
 
Desátnictvo zemských portášů v Čeladné


Daniel Drápala
 
Publikováno:

Drápala, Daniel.
Desátnictvo zemských portášů v Čeladné.
In Museum vivum. Sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. 2. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, 2006. od s. 95 - 114, 20 s. ISBN 978-80-239-8984-7.

Méně známou kapitolu dějin severovýchodní Moravy od 17. do poloviny 19. století představuje existence specifického bezpečnostního sboru zemských portášů. Jeho hlavní poslání spočívalo v ochraně životů a majetku zdejšího obyvatelstva před „loupeživými skupinami a všemi nekalými živly, k nimž je domácí obyvatelstvo sváděno.“

Celý článek...
 
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>

Strana 1 z 2