Rusava - Bečka - Tesák - Rajnochovice - Podhradní Lhota

Rusava-Rottalowice byla založena podle zakládající listiny obce datované 23. dubna 1657 na zámku v Holešově a opatřené pečetí hraběte Jana z Rottalu. Podle ní se nově založená obec měla nazývat Rottalowice. Do Rottalowic byli násilně přesídleni obyvatelé ze Vsetínska, Vizovicka i Lukovska po porážce valašského povstání. Nicméně jméno Rottalowice se neujalo a obec dostala své  jméno po bystřině, která vyvěrá v obci na Hořansku a stéká mohutným údolím Hostýnských vrchů směrem k rovinaté Hané.

Valašský lid trápen velkými a častými nepřátelskými vpády z Uher a zejména 30letou válkou se bouřil a oddával místy také loupežnictví. Veliké lesy byly výbornou skrýší. Protože se vojsko vysílané proti lupičům neosvědčovalo, byli povoláni domácí obyvatelé k ochraně kraje, protože lépe znali lesy, průsmyky a lesní skrýše než vojsko. Lidé jim říkali portáši. Později, když už nebylo lupičů, vykonávali službu finanční stráže, dávali pozor, aby se z Uher nepašovala sůl a tabák a také jich bylo používáno jako četníků a exekutorů.

Roku 1638 císař Ferdinand III. povolil najímání "věrných valachů". Mezi portáši najímanými mezi lety 1713 a 1716 je také 6 portášů z Bystřice pod Hostýnem. Sbor byl  nepravidelně svoláván a rozpouštěn podle potřeby až do roku 1717, kdy byl potvrzen císařem jako sbor s pevnou službou a organizací na desátnictva.

V roce 1717 byla také na Rusavě založena portášská stanice s desátníkem Jiřím Buříkem a 9 prostými portáši.  Od roku 1738 pak byl desátníkem na Rusavě Jiří Bílek, který je svými  hrdinskými činy vzpomínán i ve zprávě o holešovském okresním hejtmanstvi z roku 1892.

Druhým blízkým místem spjatým s historií lidu portovního je obec Podhradní Lhota. Vznikla ve 13. nebo 14. století jako podhradí Šaumburku. Rozprostírá se v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady Šaumburk a Nový Šaumburk. Postupem času pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vzniká  pod vedením bačy Mikuláše Rajnocha Zálhotí, sloučením osad Polomsko, Paseky a dalších v blízkosti arcibiskupských hamrů. Po něm se dnes tato vesnice nazývá Rajnochovice.

Za třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vydrancována polskými vojsky. V roce 1708 uherští povstalci proti císaři zvaní kuruci vtrhli pod vedením Ladislava Oškaje Vlárským průsmykem na Vsatsko a vypálili město Vsetín i se zámkem. Ze Vsetína se kuruci rozjeli po okolních panství a zpustošili Podhradní Lhotu i Bystřici pod Hostýnem, kde zabili i nejvyššího vrchnostenského úředníka hejtmana Blanku.  Valašské Meziříčí se za pomoci portášů, myslivců a domobrany kurucům ubránilo. Mnoho lidí však tehdy bylo zavražděno a dobytek uloupen a odvlečen za hranice. Podhradní Lhota byla poničena i v roce 1742 pruskými vojsky postupujícími na Valašské Meziříčí. Portášský sbor tehdy vytlačil posádku Prusů z Lipníku nad Bečvou a porazil je u Napajedel.

Možná i tyto události vedly k tomu, že byla v Podhradní Lhotě roku 1745 založena stálá portášská stanice s desátníkem Janem Pavlicou a 9 prostými portáši.

Jednou z povinností portášů byla pochůzková činnost. Chodili  po horách, ale museli navštívit i všechna městečka a vesnice ve svém obvodu. Portáši jednotlivých desátnictev se scházeli na určitých místech většinou u vzrostlé jedle a tam dostávali pokyny pro službu. Stará místa, kde se scházeli, vypadají dnes úplně jinak, proto byly vysazeny nové portášké jedle také na Klapinově a v zahradě evangelického kostela na Rusavě.

Novodobý sbor rovněž koná pochůzky na trase portášského chodníčku vyznačeného na mapce. Pokud se chcete vydat po stopách strážců hor, vyjděte z Rusavy směrem na  Klapinov, horskou louku s nádhernými výhledy na okolní vrchy, a pokračujte k rozcestníku "U tří kamenů". Je to místo, kde se sbíhaly hranice bystřického, lukovského a kelečského panství, třeba právě tam potkáte portáše v kroji s ručnicí, obuškem, sajdákem a čutorou podobného tomu na mapce. Až dojdete na Tesák, nechte si při občerstvení vyprávět některou z legend o pytlácích a nelehkém životě pasekářů do jejichž života zasáhli i portovní. Pak si můžete vybrat, zda půjdete údolím kolem studánky Fons Theodori nebo po hřebeni  až  do Rosošné a tam se rozhodnout jestli jít do Rajnochovic nebo zkontrolovat zříceniny Šaumburku a Zubříče, zda tam netáboří nějaká zbojnická či raubšická chasa. Odtud je jen kousek do Podhradní Lhoty, kde chodníček končí.