Čeladenské desátnictvo

Dislokace jednotlivých desátnictev se v průběhu historie měnila a odpovídala okamžitým potřebám a bezpečnostní situaci v regionu. Již z roku 1693 se dochovala zpráva o patrolování portovních v horách při zemské hranici sTěšínskem a Uhrami v povodí říčky Ostravice.


Vedle desátnictva z valašskomeziříčského panství a oddílu z Bystřice pod Hostýnem sloužili v onom roce 1717 v desátnictvu na hukvaldském panství šikovatel Jan Mohelník a řadoví portáši Ondřej a Jakub Olivkové, Jan Mikošek, Jan Janošců, Mates Čadan, Michal Strnadel, Jiří Jonovský, Tobiáš Michna a Jiří Sulovský. Ačkoli chybí podrobnější lokalizace jejich služebního postu, lze se z dalších informací domnívat, že již v této době byla výchozím místem tohoto oddílu Čeladná, případně některá z podhorských obcí v jejím okolí, odkud by portáši mohli snadno dosáhnout horských příhraničních hřebenů i níže položených oblastí ve vnitrozemí.


Ve výkazu mužstva z roku 1720 nalézáme již přesná určení jednotlivých desátnictev Přerovského kraje: Hutisko, Rusava a Čeladná. Geografické rozložení je jednoznačným dokladem, že hlavním posláním sboru v tomto období spočívalo v zajištění bezpečnosti obyvatel, ohrožovaných nekalými živly, které velmi často nacházely úkryt v lesích a horách nejen při hranicích s Uhrami. Čeladná zůstala jedinou lokalitou, kde portášská stanice přetrvala bez přerušení až do zániku sboru v roce 1830. Jistě se tak osvědčila jako nejideálnější místo pro severní část Přerovského kraje. Její význam vzrostl po ztrátě části Slezska. V instrukcích z poloviny 18. století byla přesně vymezena geografická působnost pro čeladenské desátnictvo na dohled podél moravsko-slezské hranice až po Moravskou Ostravu a krátký úsek v horách při moravsko-uherské hranici.


Novodobé desátnictvo v čeladné vzniklo na Portášských slavnostech v roce 2012. Svou činností se snaží navázat na bohatou portášskou tradici kraje, kde skoro každý vrch má příběh spojený s příběhem portášů. Třeba i s nejslavnějšíím portášem Janem Stavinohou, který přestože byl z Velkých Karlovic, sloužil v Čeladné. Portáše v současné době můžete potkat při různých kulturních akcích spojených s historií regionu nebo třeba při pálení portášské vatry na vrchu Opálené u sochy portáše, a také na tradičním pochodu "Po zarostlém chodníčku" na Hukvaldech.


Více o histori čeladenského desátnictva se můžete dočíst v historii sboru.